Než jsem se dostala až takhle daleko,
vyzkoušela jsem hodně způsobů, jak zachytit proces tvoření, který bych potom
mohla sdílet. Od detailních fotografií zrcadlovkou (kdy jsem musela před každým
cvaknutím všechno pustit a naštelovat, aby bylo rozumět tomu, co dělám), přes
video pořízené mobilem nebo action kamerou (které jsem musela složitě aranžovat
a různě podpírat vším možným a výsledek stejně nebyl podle mého očekávání) až
po klasickou kameru, která mi sice konečně poskytla kvalitní záznam, ale neřešila
úhel snímání ani umístění stativu.
Už bych ani nevyjmenovala všechny kreace, které
jsem zkoušela vymyslet se stativem. Nejblíž kýženému výsledku jsem byla, když
jsem si postavila stativ s kamerou za sebe a pracovní plochu zabírala
"přes rameno". Tak vzniklo například video s testováním uměleckých
vodových barev
Koh-I-Noor. Jenže práce s kamerou přes rameno fakt není ani trochu pohodlná, nohy stativu překáží a navíc jsem měla neustále hlavu v záběru.
Koh-I-Noor. Jenže práce s kamerou přes rameno fakt není ani trochu pohodlná, nohy stativu překáží a navíc jsem měla neustále hlavu v záběru.
Bylo jasné, že prostě potřebuju vymyslet něco, abych mohla kameru umístit přímo nad pracovní plochu. Deprimovalo mě, že "overhead" způsob natáčení ostatních youtuberů vypadá naprosto jednoduše a já pořád nevím, jak to dělají. V hlavě se mi líhnula jedna složitá obří konstrukce na stůl za druhou, jenže mám dost malý pracovní prostor a když zrovna nebudu natáčet, musím to někam uklidit. Tak jsem započala výzkum a trávila hodiny na internetu, hledáním toho pravého řešení pro mě.
Jako dobrý se zdál nápad chlapce, jehož video už nemůžu najít, který zapřel nohy stativu mezi topení a desku stolu a svoji práci zabíral z vrchu. Tuto metodu jsem využila na test levných vodovek objednaných z Číny a na pár videí do připravovaného Velkého testu pastelek.
Spokojit se s improvizovaným řešením, ale není můj styl, takže jsem zkombinovala nápady z různých dalších videí a vydala se do IKEA! Tam jsem si pořídila stolní lampu Tertial za 249,- Kč a to byly veškeré náklady vynaložené na výrobu perfektního "overhead" držáku kamery.
Stínítko můžete rovnou zahodit, nebudete ho potřebovat.
- krok - sundat objímku. To je hračka. Prostě jenom odšroubujete dva malé šroubky a je to.
- krok - vytáhnout kabel. Tady je nejjednodušší ho prostě u vypínače ustřihnout a s použitím trochy síly vytáhnout ven. Já ho ale určitě ještě použiju, takže jsem si dala práci s rozebráním vypínače.
- krok - sundat držák objímky. To jde malinko hůř, ale zase stačí jen odšroubovat matičku, vytáhnout šroub a vyndat plastový díl, který to drží pohromadě. Nezahazujte šroub, podložku a matičku, ještě je použijeme. Kovový a plastový díl už ne.
- krok - vyříznutí dřevěného dílu. Tady už to bude chtít trochu zručnosti a pokud nejste křeček jako já, taky návštěvu hobby marketu. Použila jsem hranolek 45x45mm, ale šlo by použít i 50x25mm (možná by to bylo i lepší). Na hranol (u druhého rozměru na širší stranu) naznačte šířku a velikost budoucího držáku kamery tak, aby se vešel do kovového dílu lampy.
Opatrně vyřízněte pomocí lupínkové nebo elektrické pily.
- krok - je v podstatě krokem posledním. Skrz celý držák vyvrtejte díru pro šroub, který bude držet kameru.
No a teď už zbývá jen přišroubovat kameru a začít natáčet!
Takto pořízený záznam bude "vzhůru nohama", ale s tím by si měl poradit snad každý video editor. Já osobně používám Movavi Screen Capture Studio 8.
A nakonec ještě ukázka prvního videa pořízeného pomocí nového držáku. Na začátku mi ještě trochu leze hlava do záběru, ale to je jen o tom, zvyknout si nelepit nos na papír :)
Jak jste na tom vy? Natáčíte svoje tvoření? Jakým způsobem?
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat